Srbský film (festivalový název) (2010)

Jeden z nejdiskutovanějších filmů roku 2010, který obrazil desítky filmových festivalů, je mnohem více než jeden z nekonečné řady dočasných králů kategorie „nejodpornější film všech dob“. Zatímco velká část jeho konkurentů v zásadě představuje pouze přeborníky ve skoku přes laťku sugestivní zvrácenosti, Srbský film nejen šokuje, ale především zneklidňuje. Deliricky rozklížené vyprávění o sestupu vysloužilého srbského pornoherce do nejtemnějších útrob průmyslu i sebe sama na jedné straně vrší zvrácené sekvence sexuálního násilí, ale současně usiluje o to, aby diváka co nejvíce vtáhlo do dění. Vedle důmyslně vystavěného scénáře, který hrdinu nechává projít třemi odlišnými módy vnímání, toho film dociluje řemeslně precizní formou, která omezuje pochybnosti diváků a činí je tak empatičtější vůči předkládanému dění. S ohledem na extrémní obsah se nelze divit, že dílo debutujícího srbského režiséra dělí diváky na dva vyostřené tábory, ale klíčová je povaha jejich názorového rozkolu. Ten neprobíhá na rovině dojmového líbí-nelíbí, nýbrž se vztahuje k ambicím tvůrců. Srbský film totiž představuje vyhroceně expresivní metaforu pro soudobý úpadek společenských hodnot a úroveň morálky nejen v titulní zemi se stigmatem občanské války, ale i celé východní Evropy, která platí za jednu z nejčilejších porno lokalit světa. Zda je tvůrci zvolený koncept nosný, nebo jen představuje prvoplánovou provokaci, zůstává otázkou pro diváky, a právě ve vyvolání tohoto etického dilematu spočívá jedna z nepopiratelných kvalit snímku. (Festival otrlého diváka)